Informace ke státní závěrečné zkoušce magisterského studia

 

 

Zkouška sestává ze dvou částí: obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a státní zkoušky z odborných předmětů. Obhajoba i zkouška se skládá před komisí složenou ze zástupců ústavu, vyučujících odborných předmětů a externích odborníků.

 

Obhajoba

K obhajobě musí být předložena diplomová nebo bakalářská práce ve 4 výtiscích. Do každého výtisku se nechá sešít zadání práce. Výtisk, kde je vložen originál zadání by měl být pořízen originálním tiskem a ukládá se po obhajobě povinně trvale v knihovně ústavu. K obhajobě také musí být k dispozici originály posudků vedoucího a oponenta práce. Pokud by komise tyto posudky neměla, nesmí se obhajoba konat.

 

Studenti si připraví k obhajobě stručnou prezentaci své práce v předpokládané délce 7 – 10 min. Při ní má být komise seznámena se stručnou osnovou práce v bodech:

- co bylo úkolem práce

- co je dosud o problému známo

- jaké metody byly použity při řešení problému

- zjištěné výsledky, z nich vyplývající závěry a doporučení

Pro splnění časového limitu je nutné připravit si osnovu prezentace velmi stručně a přehledně a zmínit se jen o hlavních bodech práce. Nelze se zabývat detaily (jako např. popis analytické metody uváděním koncentrací roztoků, množství přidaných činidel, teploty sušení nebo zahřívání jednotlivých vzorků pokud to není samotná podstata práce, apod.).

 

Při obhajobě je k dispozici projektor s počítačem a osvědčuje se připravit si prezentaci v Power Pointu. Pro lepší přehlednost výkladu při prezentaci je vhodné si připravit osnovu heslovitě v bodech, nikoliv jako souvislé věty! V rozsáhlejším textu se při výkladu nelze orientovat a přednášející pak často ztratí souvislost nebo zabředne do detailů. Při výkladu významně pomáhá uvedení grafů, diagramů, schémat apod. I ty ale musí být přehledné a je nezbytné je při výkladu popsat a vysvětlit, čímž se obvykle spotřebuje více času. S tím je třeba počítat při časovém plánu výkladu. Pokud se pro ilustraci použije tabulka, je ji také potřeba komisi vysvětlit. Kromě spotřeby času na vysvětlení tabulky je ovšem potřeba počítat s tím, že ke sledování tabulky potřebují členové komise více času než na diagramy a grafy a to tím více, čím je tabulka složitější. Je proto potřeba předpokládat, že komise může úspěšně sledovat jen takovou tabulku, která má např. 3 – 4 sloupce a 2 – 3 řádky. Složitější tabulku nelze v rychlosti vysvětlit a sledovat a přispívá to pak ke ztrátě přehlednosti o řešeném problému a horšímu hodnocení přednášejícího. Má-li být tabulka vhodná ke sledování komisí, musí být napsána dosti velkým písmem. Např. při použití Times New Roman 12 jsou obvykle číslice a písmena při promítání zcela nečitelné.

 

Před obhajobou se studenti seznámí s posudky vedoucího a oponenta (u Mg studia)ajobě připravit podklady k odpovědi na tyto posudky. Po přednesení vlastní prezentace a seznámení komise s posudky je každý student vyzván aby na připomínky odpověděl. Pokud se v posudku vyskytnou takové věcné chyby, které lze v textu opravit nebo jednoduše vysvětlit, je student povinen připravit opravný list, který si přinese k obhajobě a nalepí jej do práce.

V dalším jednání komise posoudí, zda byly připomínky uspokojivě zodpovězeny a všichni přítomní mají právo se dotazovat a vznášet k práci připomínky. Po skončení rozpravy se skončí část věnovaná obhajobě (podle zkušeností průměrně po 30 – 40 min).

 

Odborná zkouška

Zkouška magisterského studia sestává ze 4 odborných předmětů, zkouška bakalářského studia ze 3 tématických okruhů. Seznam těchto předmětů zkoušky je každoročně předem zveřejněn na vývěsce ústavu.

Otázku ke zkoušce zadává vždy povřený odborník za každý předmět. Zkouška z každého předmětu obvykle trvá v průměru 10 min. O výsledku zkoušky z každého předmětu rozhoduje na závěr celá komise.

 

Známkou je hodnocena samostatně obhajoba práce a souhrnnou známkou celá odborná závěrečná zkouška. Dále se pak vyhlašuje souhrnná známka celé státní zkoušky, v níž je zahrnuta obhajoba i odborná zkouška. Na základě výsledku zkoušky uděluje děkan titul.

 

Den státní závěrečné zkoušky je dnem ukončení studia na vysoké škole.

 

Složení komise ke státní závěrečné zkoušce je každoročně s předstihem zveřejňováno na vývěsce ústavu.